18. 9. 2026 – České Budějovice, Divadlo U Kapličky
Kapela Tomáš Zavadil a přátelé se na Večery S nominovala díky svému soutěžnímu vystoupení v triu na oblastní Portě v Českých Budějovicích. A své příležitosti se tři muzikanti chopili pevně. Ve složení Tomáš Zavadil (kytara, zpěv), Václav Kumžak (kytara) a Michal Jirků (kontrabas, zpěv) otevřeli první podzimní koncert Večerů S 2026.
Výhradním autorem písní a jejich hlavním interpretem je Tomáš Zavadil, který žije v Majdaleně. Písně plné vztahové poetiky, přírodní lyriky i vlastních životních prožitků zpívá s jistotou a přirozeností. Je zkrátka znát, že ví, o čem zpívá.
Kapelní rozměr jeho písním svědčí. Michal Jirků je jistotou hlubokých frekvencí i druhých hlasů, Václav Kumžak je zdobí drobnými, účelnými kytarovými sóly. Trio nijak neexperimentuje, sází na srozumitelnost, souhru a poctivé muzikantství. A tak je po chvíli každému jasné, že jeden snílek od Lužnice přinesl na jeviště Večerů S poctivou folkovou muziku.
Petr Bischof „navždy!“, píší dobré jazyky. A mají pravdu. Třeskutě elegantní, slovně pohotový a obsahově přesný. Průvodní slovo, texty písní i hudba, to všechno jsou Petrovy silné atributy, které dokáže spojit v autorských písních i v celém jevištním projevu.
Tématy svých písní diváky rozhodně nešetří. Čerpá z životních absurdit, všímá si věcí, které ostatní míjejí, a klidně sáhne po netradičních příbězích z míst, o kterých se běžně nezpívá. K tomu je opravdu dobrým kytaristou a stejně přesvědčivě si umí své písně aranžérsky vystavět. Výsledek? Divák poslouchá, přemýšlí. A především se dobře baví.
Co dodat závěrem? „I ty, Brute, pojď nám trochu píchnout, vždyť tinnitus je poslední zvonění…
Hudební skupina Levrek z Českých Budějovic dovedla první podzimní koncert Večerů S do působivého finále. Atmosféru v sále přenesla do světa zdánlivé zádumčivosti, precizní hudební interpretace a podmanivých zvukových scenérií.
Odrazovým můstkem pro Levrek jsou texty českých básníků. Vybírá je především lídr kapely Jiří Krejčí, který je zhudebňuje a s dvanáctistrunnou kytarou v rukou je také hlavním vokalistou kapely. Mistrně mu pěvecky sekunduje František Pittner, jehož kytara zároveň nese hlavní sólovou úlohu.
Pevnou půdu pod nohama celé kapele vytváří skvěle fungující rytmika Tondy Walda za bicími a Jiřího Merty s baskytarou. A když přijde ten správný okamžik, nad kapelou se vznesou tóny violoncella Milči Vobrové, skutečná třešeň na pomyslném dortu.
Koncert Levreku je velký hudební zážitek. Poezie tu není jen textem, který dostal melodii. Slovo a hudba se navzájem prostupují a společně vytvářejí nový příběh. A tak mě napadá: František Halas, Jaroslav Seifert, Ivan Blatný, Konstantin Biebl i Jan Skácel by možná byli na takovou hudební společnost svých veršů pyšní.
