20. 2. 2026 – Divadlo U Kapličky, České Budějovice
Únorové Večery S v Divadle U Kapličky otevřela Škytavka Standy Kahudy. Břitký, vycizelovaný humor ukotvený v básničkách a příbězích, z nichž vyrůstají houpavé a nakažlivé písně. Ivana Šlehovrová dává skladbám potřebné odlehčení i jemný herecký rozměr. Na pravé straně pódia, stylově v buřince, zdobí první plán Helena Šípková s vkusnou hrou na valchu a úspornými přechody, do nichž zapojuje block, činel i zvonek. Kapela tepe díky cajonu Michala Kose a přesné, spolehlivé kytaře Standy Kahudy. Standa občas pěvecky doplní Ivanu, ale jen tam, kde je to skutečně na místě. Stejně tak Michal přidá foukací harmoniku. Všechno má svůj čas i míru. Škytavka navíc dopřává publiku něco, co není samozřejmé: neustálé těšení. Těšení na další písničku. Těšení na Standovo průvodní slovo a jeho básnické pointy. A právě to drží celé vystoupení v příjemné náladě.
Před čtyřmi lety byla Saša Niklíčková stou účinkující Večerů S a pro diváky v Divadle U Kapličky tehdy znamenala skutečný zážitek. A stejně tomu bylo i na letošním únorovém koncertu. Salvy smíchu a poctivý potlesk byly upřímnou odpovědí na vyladěné šansony v doprovodu akordeonu a v Českých Budějovicích premiérově také ukulele. Saša je na pódiu doma. Ne „jako doma“, opravdu doma. I když znáte pointu některé písně předem, rádi si ji vychutnáte znovu, protože vám ji dokáže podat jako chutné vyprávění se všemi dokonale vyváženými ingrediencemi. Baví bezprostředností i promyšleností, navíc s výborným pěveckým projevem. A texty? Unikátní, vtipem obdařené, s překvapivými rýmy, které vás drží v pozornosti až do posledního verše. Pomyslným šrapnelem na závěr byl „Koťátko“, jak zní trampská přezdívka Saši manžela Ládi. Společná trampská píseň Rozbřesk rozbouřila celé divadlo a Sašu publikum vytleskalo k až šokujícímu přídavku.
Parádní finále únorových Večerů S obstarala kapela Tomáš Průša Band. Plný, sebevědomý zvuk, komplexní a vyvážené aranže i interpretační jistota daly jasně najevo, v jaké formě se TPB právě nachází. Tomáš Průša si své muzikanty vybíral pečlivě, a možná si i musel počkat, než se vše potkalo tak, jak mělo. V Divadle U Kapličky jsme tak mohli slyšet kapelu v bodě zralosti a vysoké kvality. TPB šlape. Je to dobře namazaný stroj. Rytmická jistota bicích Karla Kříže a baskytary Milana Schmidta vytváří pevný základ na němž stojí instrumentální elegance kláves Ondřeje Kříže i výrazné kytarové riffy a sóla Honzy Sládka. Středobodem kapely zůstává Tomáš Průša. Jeho zpěv nese zvláštní klid, a to i ve chvílích, kdy se do toho kapela opře naplno. Jeho písně mají příběh i sdělnost, napětí i ztišení, zapamatovatelnou melodickou linku i silnou atmosféru. Jsou barevné, nápadité, tematicky pevné a vnitřně jisté. Speciálním hostem večera byla zpěvačka Pavla Ambrožová, která dodala písním TPB výrazný ženský rozměr a další barevnost.
