23. 1. 2026 – Divadlo U Kapličky, České Budějovice
Hitmaker Šrája & His Fabulous Šmitcový kvartet nastoupili ve složení Hitmaker Šrája, Mistr Hanuš a Basmástr Maty – a tak byl zahájen jubilejní X. ročník Večerů S koncerty. Pánové ze Šmitcového kvartetu hned od prvních tónů nikoho nešetřili.
Kvartet v sestavě tří muzikantů, v nástrojovém obsazení kytara, akordeon a baskytara, předvedl hudebně-kulturní šrapnelový set. Doslova kulometná kadence Šrájových textů – zpívaných i mluvených – okysličovala celé vystoupení. Jejich koncert je jeden soudržný hudebně-slovesný celek, v němž se stírají hranice a jedno přechází korektně i nekorektně v druhé.
Že diváci často netuší, co přijde dál, je naprosto v pořádku. A že to občas netuší ani Šrájovi spoluhráči? I to k tomu patří. Spousta energie, originality, hudební minimalismus a veskrze dobrá nálada, přesně to najdete i na fotografiích.
S písničkářskou a autorskou vyspělostí se mohli diváci v Divadle U Kapličky na Večeru S setkat v osobě Aleše Petržely. Pevnými pilíři jeho tvorby jsou vynikající kytarová hra a silný, místy až uhrančivý zpěv. Práce s dynamikou a atmosférou písní je promyšlená, příkladná a přirozená. Každá skladba má jasný tvar, napětí i směr. Petržela má koncert pevně v rukou. Ví, kdy přitlačit, kdy ubrat a kdy nechat doznít ticho. Alešovo vystoupení působí jistotou ve všech bodech, které divák sleduje – a sledovat chce. Elegantní mluvené slovo mezi skladbami dopřeje krátký oddech, jen tolik, aby se publikum mohlo těšit na další píseň. A buďte si jisti, že ona přijde a že si ji patřičně užijete. Takový je Aleš Petržela.
Začali nenápadně jen ve třech. Ale sotva dozněla první píseň, nastoupili Fookin´ Guns v plné síle. V Divadle U Kapličky se tak premiérově rozezněla sedmičlenná sestava a bylo jasné, že nás čeká parádní jízda. Konzervatoristi, studenti i absolventi JAMU to umí vzít za správný konec. Irský pub folk v jejich podání zní přesně tak, jak má – od podlahy, s tahem na branku a nakažlivou energií. Dobrá nálada se rychle rozlila po celém sále. Irové vědí, jak na to. A Fookin´ Guns taky.
Chytlavé rytmizované melodie, frontální zpěv, plné nasazení. Hrají všichni, a když je třeba, zpívají všichni. Vzájemná hudební podpora, švih, přímočarost a hromada zábavy. A funguje to i v pomalejších písních. Honza Šuster večerem mile provází, diváci se baví a kapela si to očividně užívá.
